Útoky teroristů v Evropě: Záchrana rukojmích v Mnichově, Londýně a v Rusku
V posledních desetiletích musely elitní evropské protiteroristické jednotky hned několikrát zasahovat proti teroristům držícím rukojmí. Jak dopadly speciální operace v Mnichově, Londýně, Beslanu či Moskvě?
Amatérský zásah
Brzy ráno 5. září 1972 proniklo osm palestinských radikálů z organizace Černé září do ubikací izraelského olympijského týmu v Mnichově, přičemž zastřelili dva Izraelce, kteří se jim pokusili postavit na odpor. Únosci žádali na vládě židovského státu propuštění více než 234 vězněných palestinských teroristů. Vzhledem k probíhajícím olympijským hrám se v okolí nacházelo několik televizních štábů, které od začátku monitorovaly situaci a znesnadňovaly tím práci německé policii.
Ta, zatímco probíhalo vyjednávání, připravila plán útoku na únosce skrze ventilační šachty. Riskantní postup nakonec Němci opustili a místo toho nabídli únoscům možnost odletu do Káhiry. Palestinci i s rukojmími se měli dvěma helikoptérami přesunout na vojenské letiště, kde je během přesunu k letadlu do Egypta hodlala napadnout narychlo sestavená zásahová jednotka. Když však spustila útok, militanti stihli pozabíjet všech devět rukojmích. V boji také padlo pět únosců a jeden policista.
Akce byla později kritizována pro špatnou přípravu a přispěla k reformě německého protiteroristického programu – již 26. září 1972 vznikla nová jednotka GSG 9. Představitelé izraelské armády a rozvědky si stěžovali, že jim německá strana neumožnila řídit operaci. Po mnichovském útoku pak následovala rozsáhlá izraelská operace zaměřená na likvidaci předáků palestinského odboje.
Drama na ambasádě
V poslední den dubna roku 1980 šestice ozbrojených mužů obsadila budovu íránské ambasády v Londýně. Šlo o povstalce z Chúzistánu (provincie na jihozápadě Íránu), kteří žádali propuštění svých vězněných spolubojovníků. Ozbrojenci zajali 26 osob. Jednoho z uvězněných zastřelili a demonstrativně pohodili tělo před ambasádou. Vzhledem k paralelně probíhajícímu obléhání ambasády USA v Teheránu íránský režim obvinil Brity a Američany z podpory únosců. Následovala zdlouhavá vyjednávání, během nichž se stupňovaly výhrůžky únosců. Britská diplomacie se pokusila využít jako zprostředkovatele zástupce neutrálních muslimských zemí. Nakonec však 4. května padlo rozhodnutí řešit problém vojenskou cestou.
Úkol osvobodit rukojmí připadl oddílu SAS. Večer 5. května zaútočily dva týmy v celkové síle zhruba 30 mužů. Zatímco podpůrná skupina vhodila do budovy zábleskový granát, hlavní útočný oddíl pronikl přes střechu do budovy. Během pouhých 17 minut elitní vojáci zlikvidovali pět ozbrojenců. Poddůstojník SAS Tommy Goodyear se vyznamenal zastřelením teroristy, který se chystal hodit granát mezi rukojmí. V průběhu přestřelky zahynul jeden z rukojmích, dva další utrpěli zranění. Pozdější spekulace, že členové SAS postříleli i vzdávající se protivníky, vyšetřování nepotvrdilo.
Vražedný plyn v divadle
Večer 23. října 2002 vtrhlo do moskevského divadla Dubrovka během představení komando 40 čečenských teroristů, vyzbrojených kalašnikovy, pistolemi, granáty a výbušninami. Jejich rukojmími se stalo asi 850 lidí. Již první den únosci dovolili opustit budovu několika desítkám rukojmí (neruských občanů, těhotných žen a malých dětí) výměnou za propuštění ostatních žádali stažení ruských jednotek z Čečenska. Příštího dne vláda nabídla ozbrojencům volný odchod, pokud propustí rukojmí. Navzdory uvolnění několika dalších zadržených se ale jednání neposunula. Večer 24. října došlo v přízemí divadla k úniku vody, což únosci považovali za provokaci. Další den ozbrojenci umožnili lékařskou prohlídku několika uvězněných. Večer byl zastřelen rukojmí Denis Gribkov, který se zřejmě pokusil odzbrojit jednu z teroristek.
Vzhledem k neúspěchu vyjednávání naplánovala Federální služba bezpečnosti (FSB) spolu s elitní jednotkou ministerstva vnitra SOBR na 26. říjen útok. Zasahující oddíl se ovšem musel probít přes dlouhou vstupní chodbu a schodiště, kde chybělo jakékoliv krytí. Padlo proto rozhodnutí vypustit do ventilace divadla chemikálii, která měla teroristy omámit. Přesný typ látky ruské úřady nezveřejnily. Silná chemikálie způsobila smrt 132 rukojmích. Naopak někteří z teroristů díky plynovým maskám dokázali v počátcích útoku FSB a SOBR klást odpor. Všichni z Čečenců při zásahu padli, většina byla zastřelena v bezvědomí po omámení. Použití plynu, které mělo tragické důsledky pro rukojmí, se záhy stalo předmětem kritiky. Pozůstalí po civilních obětech si roku 2011 soudně vymohli od ruské vlády finanční odškodnění.
Tragický začátek školního roku
Během slavnostního zahájení školního roku 1. září 2004 vniklo do školní budovy v Beslanu v Severokavkazské oblasti Ruska 32 čečenských muslimských radikálů. Jako rukojmí zadrželi přes 1 100 osob, z toho 777 dětí. Ruské úřady ve snaze snížit paniku vypustili do médií údaje o výrazně nižších počtech rukojmích. Většinu zadržených únosci uvěznili v tělocvičně. Při transportu asi 20 mužů, které teroristé vyhodnotili jako potenciálně nebezpečné, jedné ze členek skupiny náhodně explodoval sebevražedný pás a usmrtil několik osob.
Budovu obklíčily oddíly policie, Federální služby bezpečnosti a útvar Specnaz. První vyjednávání s únosci selhala. Druhý den obléhání teroristé souhlasili, aby do budovy vstoupil bývalý prezident Ingušska Ruslan Aušev (v úřadu 1993–2001), který kritizoval Kreml za rozpoutání válek v Čečensku. Tomu se podařilo vyjednat propuštění několika žen a dětí. Téhož dne odpoledne únosci vrhli z okna proti policejním hlídkám několik granátů. Později se spekulovalo, že jednali nevypočitatelně pod vlivem drog.
Krátce po poledni 3. září paramilitaristé přislíbili umožnit vstup zdravotníkům. Na ty pak ale nečekaně spustili palbu. Následovaly exploze v budově. V reakci na ně policie zahájila útok, který vyústil v chaotickou přestřelku. Celkově si beslanský incident vyžádal životy 313 rukojmích, 31 únosců a 15 členů ruských ozbrojených sil. V reakci na případ došlo k rozsáhlé reorganizaci ruských protiteroristických opatření.
