Tajemství taiči: Jak přemoci protivníka s minimem úsilí
Taiči možná na první pohled vypadá jako obřadná „nuda“, nicméně i sebemenší pohyb má při něm svůj smysl – doprovází totiž tok energie v těle. Bude-li tedy mistr taiči chtít, může tímto způsobem údajně dokonce zabít
Nevíme přesně, kdy se taiči jakožto čínské bojové umění zrodilo, jisté však je, že se s ním nerozlučně pojí dvě jména. V prvé řadě jde o legendárního myslitele Lao-c’a, který v 6. století př. n. l. položil základy taoismu, a rovněž o filozofa Čang San-fenga, jenž ve 12. století vytvořil v rámci taoistického učení speciální cvičební systém zvaný tchaj-ťi čchüan.
Původně se zmíněný systém vyučoval v klášterech, a to především v čínské provincii Šen-si. Jeho hlavní cíl tehdy představovala vnitřní duchovní přeměna vedoucí k pevnému zdraví – čili k rovnováze sil jin a jang v těle. Samotný název taiči v překladu znamená „nejzazší mez“, přeneseně „vesmír“. Později se cvičení rozšířilo i mezi laiky, kteří se jej začali učit od mnichů; dnes má pak řadu příznivců po celém světě.
Československý mistr
Příběh Jiřího Huška se začal psát na ulici potřísněné krví. Zasáhla jej totiž do ramene kulka ze zbraně jistého lidového milicionáře, vypálená při demonstraci proti okupaci v roce 1969. V takovém Československu zůstat nechtěl, a tak se nedlouho po incidentu vydal do Spojených států amerických. Z vyučeného nástrojáře Jiřího Huška se tam stal George Husek, který bolest v rameni i bolest ze ztráty vlasti vyléčil právě díky bojovému umění taiči.
„Věděl jsem, že s tím ramenem musím něco dělat – ochrnula mi totiž celá ruka. A tak jsem začal cvičit,“ vysvětluje George Husek, dnes již mistr taiči. V losangeleské škole jej nejprve učitelé vnímali jako raritu – mysleli si, že Čechoslovák u bojového sportu dlouho nevydrží. Opak se však stal pravdou: Husek vytrval, a později si v Los Angeles dokonce otevřel vlastní školu. V současnosti se tak cvičení věnuje již přes dvacet let, každý den asi 3–4 hodiny.
Nejméně je nejvíce
Podstatu i filozofii taiči lze shrnout do jediné věty – přemoct protivníka při vynaložení minimálního úsilí. Trénink je však stejně intenzivní jako u jiných bojových sportů. Například projde-li adept kolem boxovacího polštáře naplněného železnými kuličkami, aniž by do něj denně alespoň pětsetkrát bouchl, nemůže se stát dobrým bojovníkem. Pokud začátečníkovi vydrží vůle i prsty, naučí se prý za rok obstojně pohybovat. Podle mistrů se však jedná o totéž, jako když se malé děti naučí písmenka abecedy.
TIP: Tradiční čínská medicína: Tisícileté kořeny čínské medicíny sahají jen 70 let nazpět
Teprve po devíti letech opouštějí studenti „základní školu“ a po třinácti se dostanou na pomyslnou univerzitu. Tehdy nejen dokonale cvičí, ale energii proudící ve vlastním těle i v těle protivníka dokonce cítí. Chcete-li se tedy stát opravdovým mistrem, má pro vás George Husek podobně jako všichni učitelé jednoduchý recept: „Cvičte!“
Ladná bojová technika vycházející z vnitřního klidu a celkové harmonizace těla však přináší řadu pozitiv všem praktikujícím, zejména cvičencům středního a vyššího věku. Pomáhá totiž snižovat hladinu cukru v těle, zpomaluje řídnutí kostí, zlepšuje činnost kardiovaskulárního systému i mozku a stimuluje orgány v břišní dutině. Má také výrazné antistresové účinky: umožňuje hledat nový, vnitřní svět, v němž se bojuje, ale nestřílí.
