Švindl jménem paleo: Lidé doby kamenné se obilovinám a luštěninám nevyhýbali
Jak moc „paleo“ jsou dnešní „paleotické diety“? Archeologické nálezy z Izraele potvrzují, že ani lidé doby kamenné se nevyhýbali obilovinám a luštěninám.
Touha po krásnějším těle a štíhlých křivkách dohání řadu lidí k nejrůznějším stravovacím experimentům. Jedním z nich je i takzvaná paleolitická dieta, známá pod zkratkou paleo. Její princip spočívá v návratu do doby kamenné, alespoň co se stravovacích návyků týče.
Příznivci paleodiety se navracejí do dob, kdy ještě člověk neznal zemědělství a neživil se tím, co si vypěstoval, ale jen tím, co našel nebo ulovil. Strava doby kamenné tedy omezuje, či přímo vylučuje mléko a mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny a pečivo.
Teorií, z níž tato dieta vychází, je předpoklad, že lidský trávicí trakt se ještě nestihl evolučně přizpůsobit novým trendům v jídelníčku a paleolitická strava je mu nejbližší a nejlépe stravitelná. Mezi doporučované potraviny naopak patří maso, ryby, zelenina, ovoce, vejce či ořechy. Jídelníček dbá na dostatek tuků, ať již rostlinných olejů či sádla, které byly v paleolitu významným zdrojem energie.
Milovníci rostlin doby kamenné
Tomuto druhu stravování nelze upřít jistá pozitiva – například omezení polotovarů či alkoholu patří jistě mezi kroky příznivé pro organismus. Zda je „paleolitická dieta“ skutečně „paleo“ je ale otázkou. V posledních letech se totiž stále častěji objevují důkazy, které naše dřívější představy o jídelníčku lidí doby kamenné poněkud mění.
Potvrzuje to i nový výzkum, který vedl Hadar Ahituv z izraelské Bar-Ilanovy univerzity. S kolegy zkoumali sediment na lokalitě Gesher Benot Ya'aqov, která se nachází na břehu řeky Jordán. Vědci zde objevili nástroje, staré asi 780 tisíc let, které jsou obalené množstvím různých škrobových zrn.
Nález je významný už jenom tím, že jde o nejstarší škrobová zrna související s člověkem, jaká kdy byla nalezena. V tomto případě se ale rovněž ukázalo, že tato zrna, pozůstatky zpracování potravy, pocházejí z řady různých druhů rostlin, včetně žaludů dubu, zrn plané pšenice a ječmene, luštěnin a také z jedlých vodních rostlin, jako je stulík žlutý nebo kotvice. Podrobnosti vědci popisují v odborném časopisu PNAS.
Objev nástrojů obalených uvedeným materiálem ukazuje, že dávní lidé už před 780 tisíci lety, tedy velmi dlouho předtím, než Homo sapiens vyrazil z Afriky, používali relativně složité postupy ke zpracování sesbírané rostlinné stravy. Očividně dokázali získat potřebné živiny a kalorie z okolní vegetace. Masem určitě nepohrdli, ale lovecké štěstí bývá vrtkavé a rostliny představovaly jistotu.
„Náš výzkum podtrhuje význam rostlinné stravy v evoluci lidské linie,“ uvádí Ahituv. „Teď chápeme, že dávní lidé sbírali rozmanité rostliny, které byly k dispozici v prostředí v průběhu roku, a následně je zpracovávali s pomocí důmyslných kamenných nástrojů, které si vyráběli.“
