Před 20 tisíci lety lidé v dnešní Argentině lovili gigantické pásovce
Fosilie gigantického příbuzného dnešních pásovců, objevená na periferii Buenos Aires, na sobě nese stopy zpracování lidskými nástroji, k němuž došlo před více než 20 tisíci lety.
Vědci se donedávna domnívali, že na americké kontinenty vstoupili lidé asi před 13 tisíci lety, když přešli přes pevninský most v Beringově průlivu. V posledních letech se ale v Severní i Jižní Americe objevují archeologické nálezy, které dokládají, že lidé obývali oba dnešní americké kontinenty mnohem dříve.
Tento scénář potvrzuje i nová studie, kterou v těchto dnech zveřejnil odborný časopis PLOS One. Paleoantropolog Miguel Delgado z argentinské Národní univerzity La Plata a jeho kolegové zkoumali fosilní pozůstatky glyptodontida rodu Neosclerocalyptus a objevili na něm stopy po zpracování uloveného zvířete lidskými lovci.
Glyptodontidi (vyhynulí savci z čeledi Glyptodontidae), byli gigantičtí příbuzní dnešních pásovců, kteří žili na amerických kontinentech a zmizeli společně s dalšími zástupci megafauny koncem nejmladší doby ledové. Zhruba dvoumetrový Neosclerocalyptus patřil mezi glyptodontidy střední velikosti.
Pochoutka z glyptodonta
Zkoumané kosti pocházejí z nálezu nekompletní fosilie na březích říčky Reconquista, která protéká periferií metropole Buenos Aires. Radioizotopové datování i geologické datování sedimentů svorně určily, že fosilie pochází z doby před 21 090 až 20 811 lety, kdy vrcholila doba ledová. Zdá se tedy, že na území dnešní Argentiny už tehdy žili lidé.
Delgado a jeho tým pečlivě prozkoumali 32 nalezených stop na kostech obřího pásovce. Pomocí statistických analýz a dalších metod dospěli k závěru, že nejde o náhodné škrábance, ale že se skutečně jedná o stopy po nástrojích používaných tehdejšími lidmi.
