Objev potopeného mostu na Mallorce zásadním způsobem mění historii ostrova
Výzkum potopeného mostu v jeskyni Genovesa na Mallorce ukazuje, že lidé na tento Baleárský ostrov přišli o 2 000 let dříve, než jsme si mysleli.
Zkoumat historii lidského osídlení na Mallorce a dalších ostrovech Baleár je pro archeology velice náročné, především kvůli velmi omezenému množství nálezů. Až doposud byli vědci přesvědčeni, že první lidé na tyto ostrovy, které leží v západní části Středozemním moři pár set kilometrů od pobřeží Španělska, dorazili někdy před 4 400 lety.
Nedávná zjištění výzkumného týmu, který vedl Bogdan Onac z Univerzity jižní Floridy, ale do značné míry přepisují historii Baleárských ostrovů. Objev potopeného kamenného mostu v jeskyni Genovesa u východního pobřeží Mallorky a s ním spojené radioizotopové datování, posouvá příchod lidí na Mallorku na dobu před nejméně 5 600 lety, ale spíše před více než 6 000 lety. I v takovém případě by ale šlo o jeden z nejpozději osídlených ostrovů ve Středomoří. Výsledky výzkumu Onacova týmu nedávno publikoval odborný časopis Communications Earth & Environment.
Most v jeskyni Genovesa
K objevu zmíněného mostu, který vznikl navršením hrubých vápencových balvanů, došlo v roce 2000, kdy na něj narazila expedice potápěčů v zaplavených jeskynních prostorech. Vědci tehdy na základě úlomků keramiky nalezených v jeskyni určili, že most je starý asi 4 400 let. Bogdan Onec je ale přesvědčen, že je most výrazně starší.
Badatelé využili nová data z radioizotopového datování uran-thorium, které umožňuje určit stáří materiálu s uhličitanem vápenatým, včetně krápníků v jeskyních. Současně také detailně analyzovali struktury objeveného mostu. Výsledkem jejich úsilí byl zmíněný odhad, podle něhož lidé osídlili Mallorku nejspíš před více než 6 000 lety. Důvod, proč tehdejší lidé využívali jeskyni Genovesa, ale zůstává nejasný.
Kromě úlomků dávné keramiky se v jeskyni Genovesa našla spousta kostí trpasličího sudokopytníka Myotragus balearicus z příbuzenstva ovcí. Tento druh, vysoký maximálně 50 cm v kohoutku, který vznikl po vytvoření Baleárských ostrovů, byl příkladem ostrovního nanismu, kdy se na ostrovech bez přítomnosti predátorů objevují malé formy živočichů. Po příchodu lidí na ostrov byl ale tento sudokopytník pravděpodobně rychle vyhuben.
