Čtyřhlavňový mlýnek na maso: Americký protiletadlový systém M45 Quadmount (3)

Jednotlivé zbraně protiletadlového systému M45 se nastřelovaly tak, aby osy hlavní byly souběžné, čímž se zvětšovala oblast pokrytá palbou. Ta měla být ve většině případů vedena dlouhými dávkami po 30–50 nábojích, i když velké zásobníky sváděly k nepřetržité střelbě až do jejich vyprázdnění. To však manuály zakazovaly, protože tím docházelo k velkému zahřátí hlavní a enormní spotřebě munice.

Úspěšný v pozemních bojích

Při palbě na vzdušné cíle pomocí zaměřovače musel střelec nebo velitel baterie nejprve odhadnout protivníkovu rychlost a určit jeho kurs. Po natočení kompletu do požadovaného směru zachytil střelec cíl na jeden ze čtyř soustředných kruhů, které viděl v zaměřovači, a to v takové pozici, aby letoun směřoval do jejich středu. Při vypálení dlouhé dávky do tohoto bodu pak měl být cíl zasažen.

Střelec ovšem mohl jen obtížně provádět výraznější opravy palby a sledovat nepřítele, takže se řídil rozkazy velitele baterie. Pokud byl komplet nasazen jednotlivě, střelci většinou zvolili záměrný bod před letounem a vypálili několik dlouhých dávek bez následných oprav. Střelba na pozemní cíle byla podstatně jednodušší, stačilo namířit a jemnými pohyby rukojetí pokrýt vybranou oblast palbou. Soustředěný dopad několika stovek projektilů ráže 12,7 mm měl na protivníka většinou zničující efekt a velitelé menších pěchotních jednotek tuto zbraň s oblibou používali proti německým kulometům nebo zodolněným postavením.

V Tichomoří i Normandii

V Tichomoří se M45 nasazovaly k umlčení prakticky neviditelných japonských pozic v džungli. Pokud je střely přímo nezasáhly a nezničily, dokázaly alespoň poškodit jejich maskování a tím je odhalit pro dělostřelecké pozorovatele. Naopak při nasazení v prvních liniích se na střelecké věže montovalo rozložitelné pancéřování chránící obsluhu před ručními zbraněmi, i když se tím zbraň stávala těžkopádnější. 

První komplety přišly do služby právě včas, aby se v lednu 1944 vylodily s americkými jednotkami u Anzia, kde se osvědčily proti letadlům i pozemním cílům. Obě verze byly organizovány v divizních protiletadlových praporech s 32 komplety, a i když většina střelců neměla větší zkušenosti, příliš to nevadilo, protože aktivita Luftwaffe neustále slábla. M45 tak našly hlavní využití při poskytování pozemní palebné podpory. Velmi se osvědčily v Normandii, kde samohybné verze M45 dokázaly rychle reagovat na změny taktické situace, a v krajině protkané živými ploty se staly doslova „řetězovou pilou“ pěchoty. V bitvě v Ardenách podporovaly quadmounty obklíčené výsadkáře ve sněhových závějích proti útokům pěchoty, ovšem svou životní roli sehrály při obraně mostu přes Rýn u Remagenu, který padl do rukou Spojenců a Němci se jej snažili za každou cenu zničit. 

Zbraň pro námořníky?

Po úspěšném nasazení v pozemních bojích projevilo zájem o M45 i námořnictvo, které se potýkalo s japonskými letci kamikaze, kteří svými útoky způsobovali velké škody na životech i válečných lodích. Na letadlové lodi Lexington nové třídy Essex se v květnu 1945 quadmounty zkoušely jako zbraň poslední fáze obrany, ale nakonec z jejich nasazení sešlo. Ani kadence čtyřhlavňového kompletu kvůli velké rychlosti střemhlavě útočícího letounu nestačila k jeho zničení a prostřílený stroj by pokračoval dál až do nárazu do lodi. Tento úkol tak dokázaly až radarem řízené rotační kanony Phalanx o desítky let později.

TIP: Nestárnoucí protiletadlový kanon Bofors: Strašák pilotů Luftwaffe

S nástupem proudových letounů pak přestal být komplet M45 efektivní protiletadlovou zbraní, nicméně došlo k jeho nasazení v korejské válce, kde se znovu osvědčil při podpoře pěchoty, a naposledy jej Američané použili ještě v rámci konfliktu ve Vietnamu, kde sloužil jako hlavní zbraň k ochraně zásobovacích konvojů. Ke stejnému účelu jej nasadili i Francouzi během bojů v Indočíně a čtyři M45 bojovaly i během obklíčení v Dien Bien Phu. I když se kulomety M2 používají v různých světových armádách dodnes, protiletadlové komplety Quadmount jsou konstrukčně již dávno překonané, a tak je možné je vidět zejména ve vojenských muzeích.