Čtyřhlavňový mlýnek na maso: Americký protiletadlový systém M45 Quadmount (2)
Zbraně si od vojáků často získají přezdívku, někdy hanlivou, jindy svědčící o jejich kvalitě. Americkému čtyřhlavňovému protiletadlovému systému M45 se díky jeho palebné síle zaslouženě říkalo „mlýnek na maso“ nebo „sekačka nácků“
K oživení pohonného systému M45 Quadmount sloužil hlavní spínač. Vzhledem k tomu, že ve věži bylo málo místa, nacházel se hlavní vypínač pod bezpečnostním krytem, aby střelec při nastupování náhodně nezavadil o rukojeti a nedošlo k nečekanému pohybu věže. Po kontrole nabití zbraní a pohybu věže v obou osách byl komplet připraven k boji.
Předchozí část: Čtyřhlavňový mlýnek na maso: Americký M45 Quadmount (1)
Střelec měl přímo před očima reflexní zaměřovač M19, ve kterém zachycoval zvolené cíle. Rychlost a směr otáčení věže odpovídaly vychýlení dvou rukojetí – pro změnu odměru stačilo páku otočit v požadovaném směru a u náměru ji přitáhnout k sobě nebo odtlačit. Bylo možné zároveň měnit náměr i odměr, ovšem přesné ovládání vyžadovalo velké zkušenosti, protože rychlost pohybu v náměru i odměru byla vzhledem k elektrickému pohonu značná.
Rizika palby
Když se cíl ocitl v zaměřovači, zmáčkl střelec elektrické spouště umožňující palbu buď dvou, nebo všech čtyř zbraní. K dispozici měl pro případ poruchy vedení i záložní mechanickou spoušť. Obsluha také musela kontrolovat teplotu motorů otáčení věže, a pokud hrozilo jejich přehřátí, bylo nutné věž zastavit a počkat, až zhasne kontrolka vysoké teploty. Vojáci pochopitelně mohli pokračovat v boji, riskovali však poškození nebo zničení těchto agregátů.
Pokud byl komplet namontován na vozidle, disponoval bezpečnostními pojistkami, které zabraňovaly takovému nastavení náměru a odměru, při němž hrozil zásah kabiny. Tažený komplet tato omezení neměl, ale pokud se přepravoval na větší vzdálenosti na korbě nákladního auta, bylo nutné nastavit omezení i na něm. Běžně se pak toto bezpečnostní opatření používalo i ve stabilních postaveních, kde by střelba s malým náměrem mohla ohrozit vlastní vojáky.
Pozor na vodu a mráz...
Velkou péči museli vojáci věnovat údržbě, protože zbraňový komplet byl složitý a kvůli elektrickým obvodům i citlivý na vnější vlivy počasí. Pokud to podmínky dovolovaly, komplet se přepravoval pod ochrannou plachtou a s textilními nástavci na koncích hlavní. Obsluha musela věnovat značnou pozornost otočným mechanismům, akumulátorům a kabelovým rozvodům.
V případě nasazení v mrazivém počasí bylo nutné zabránit vniknutí většího množství sněhu do otočných prvků, protože při pohybu věže hrozilo jeho rozpuštění a následné zamrznutí celého mechanismu. V mrazu rovněž zvýšenou měrou trpěly akumulátory a celá elektrická soustava.
...a také přehřátí a písek
Vojáci proto měli zakázáno v mrazu zajíždět s kompletem do budov, kde bylo sice tepleji, ale okamžitě docházelo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na kovových částech, což způsobovalo korozi, a hrozily také zkraty v elektrických rozvodech. Stejné problémy mohly nastat při přepravě zbraní po moři nebo jejich nasazení v džungli, kde panovala vysoká vzdušná vlhkost.
TIP: Sto ran za sekundu: Šestihlavňový rotační kanón M61 Vulcan
V pouštních oblastech sice nehrozilo nebezpečí kondenzace, mechanismy se ale zanášely jemným pískem a docházelo k častému přehřívání pohonné soustavy. Obsluhám tak nezbývalo než v těchto podmínkách věnovat dlouhý čas každodenní údržbě a předepsaným kontrolám jednotlivých komponentů. Komplet také nebyl vodotěsný, takže brodění bylo u tažené verze možné pouze do hloubky asi půl metru, jinak musela obsluha provést úpravy pro hluboké brodění pomocí speciálních utěsňovacích sad.
Dokončení v pátek 9. srpna
