Čísla zakletá v kameni: Nerozluštěná záhada pyramid v Gíze

Už staří Sumerové chápali některá čísla jako posvátná, staroindické texty je dokonce považovaly za bráhmovská čili božská a jako taková je vzývaly a zaříkávaly. O rozvinutí číselné symboliky v řecké kulturní oblasti se zasloužil známý filozof Pythagoras: Mimo jiné odvodil vztah čísla a tónu a zavedl termín „hudba sfér“, jenž vyjadřoval matematicko-hudební harmonii vesmíru.

 Seriál o symbolice čísel velkých staveb

• Pyramidy v egyptské Gíze
• Symbolika čísel v Bibli
• Katedrála Notre-Dame v Chartres
• Bazilika Saint-Remi v Remeši
• Santiniho Zelená hora

Židovská tajná nauka kabala (viz Kosmické zákony v číslech) stojí celá na mystice čísel, jejíž pochopení může vést až k poznání tajemství stvoření. Je proto logické, že se tato symbolika promítla do staveb hrobek a chrámů, které jsou pomyslně napojeny na božský svět.  

Pyramidy v egyptské Gíze: Nerozluštěná záhada v písku

Matematické, astronomické a možná i četné další znalosti našich předků se podle mnohých odborníků ukrývají v monumentálních egyptských pyramidách. Zřejmě nejznámější a stále nejzáhadnější zůstává starověký div světa, ležící nedaleko Káhiry: pyramidy v Gíze.

Tamní největší pyramida – Chufuova nebo také Cheopsova – má čtvercovou základnu o straně dlouhé 230 m, což odpovídá asi miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Původní výška stavby činila 146,59 m. Údajně není náhodou, že přibližně stejné číslo, ovšem v milionech kilometrů, vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce. A další zajímavé cifry: Vydělíme-li obvod pyramidy dvojnásobkem její výšky, dostaneme číslo pí; od středu planety ji pak dělí stejná vzdálenost jako od severního pólu. Hmotnost celého kolosu se odhaduje na 5,97 milionu tun, a vykazuje tedy zajímavou spojitost s hmotností Země, jež činí 5,97 × 1021 tun.  

Poloha stavby byla s obdivuhodnou přesností zaměřena do čtyř světových stran, a navíc pyramida leží v přesné třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem. Otázkou zůstává, zda šlo o náhodu, nebo zda ten, kdo ji projektoval, mohl skutečně ovládat metody určování zeměpisné délky a šířky, jejichž využívání se běžně datuje až do 16. století. 

Matematické hrátky

Teprve moderní technologie v roce 1993 odhalily, že některé šachty, jimiž je egyptská chlouba doslova protkána, nemusely nutně sloužit k větrání. Směřují totiž k nebesům – konkrétně k souhvězdí Orionu, jež mělo pro Egypťany mimořádný význam: Spojovali jej s bohem podsvětí Usirem, a podle odvážnějších teorií tak šachty představovaly jakési „výtahy“ do posmrtného života. Sousední pyramidy – Rachefova a Menkaureova – pak byly dle některých hypotéz postaveny tak, aby kopírovaly rozmístění hvězd v Orionu.

Podobně jako u všech velkých záhad je ovšem nutné i v případě Cheopsovy pyramidy přistupovat k interpretacím kriticky. Značná část číselné „magie“ vzniká nejspíš jen zbožným přáním záhadologů: Hmotnost a poloha pyramidy vztažená k rozměrům Země, pozice vůči hvězdám nebo vztahy ke Slunci – to vše jsou číselné hry, které bychom s trochou snahy mohli uplatnit u jakékoliv pozemské stavby. Nikdo však nemůže zpochybnit, že se pyramidy staly na dlouhé tisíce let vrcholem architektonického umu a že je dokázala překonat teprve moderní díla vytvořená během průmyslové revoluce v 19. století.