Čínská sonda se vrátila s pokladem z odvrácené strany Měsíce
Čínská sonda Čchang-e 6 se vrátila z odvrácené strany Měsíce. Vědcům přivezla poklad.
Je to „truhlice s pokladem“ a učiněný „zlatý důl“, tak okomentoval návrat čínské sondy Čchang-e 6 z odvrácené strany Měsíce profesor planetárních geověd James Head z Brownovy univerzity. Čínská sonda, která po téměř osmitýdenní misi přistála vnitřním Mongolsku, dopravila na Zemi vzácné vzorky z odvrácené strany Měsíce.
Podle zástupců Čínské kosmické agentury se Čchang-e 6 podařilo získat asi dva kilogramy hornin. Vědci to považují za potenciálně průlomové, protože vzorky jim mohou přinést odpovědi na některé otázky související se vznikem planet. Odebrané horniny pocházejí z kráteru, který vznikl před asi čtyřmi miliardami let.
Poklad z Měsíce
Měsíc je na rozdíl od Země vychladlým tělesem, a nemá proto žádnou formou deskové tektoniky, která na Zemi překryla doklady o prvních několika miliardách let vývoje planety. „Měsíc je de facto zmrzlým obrazem toho, jak vypadala Sluneční soustava v rané fázi vývoje,“ vysvětluje význam získaných vzorků James Head. Vědci si slibují, že přivezené vzorky jim pomohou pochopit rozdíly mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně našeho souputníka.
Čína je jedinou zemí, jejíž sonda přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se tak již podruhé, prvenství si v roce 2019 připsala Čchang-e 5. Jde o technicky náročnější proces, jelikož sonda musí urazit větší vzdálenost a poté přistát v obtížném terénu, kde je množství kráterů a málo rovného povrchu.
Úspěšná mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž má na povrch Měsíce dopravit lidskou posádku. Tohoto milníku chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang již letos v dubnu uvedl, že pro tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a probíhá i výběr posádky. Přistání čínských tchajkonautů mají předcházet dvě robotické mise Čchang-e 7, která má zamířit do oblasti jižního pólu Měsíce v roce 2026 a Čchang-e 8, plánovaná na rok 2028, která má testovat možné využití lunárních zdrojů k budování výzkumné stanice.
