Evropští drogoví rekordmani: Španělsko, Británie, Belgie, Nizozemsko a Česko

Předpokládá se, že v roce 2014 – kdy naposledy proběhl globální průzkum – požil zakázanou drogu každý 20. obyvatel planety. Zhruba 29 milionů osob přitom kvůli svému návyku utrpělo zdravotní újmu: Šesti milionům přinesla závislost neléčitelnou žloutenku typu C, a 1,6 milionu se dokonce nakazilo virem HIV. Životem za svůj zlozvyk zaplatilo 207 400 lidí. 

Není tedy divu, že boj proti drogám, jejich šíření a užívání probíhá dnem i nocí po celém světě. Na základě policejních průzkumů, dotazníků vyplněných pacienty léčeben a zabaveného množství ilegálních látek pak nadnárodní organizace sestavují statistiky a informují o vývoji situace napříč kontinenty. Jednou z nich je i European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA), jež sleduje situaci v Evropě.

Česko na vrcholu

Podle odhadů vyzkoušelo alespoň jednou v životě zakázanou drogu 88 milionů obyvatel Evropské unie ve věkovém rozmezí 15–64 let, tedy víc než čtvrtina populace EU v této kategorii. Zdaleka nejoblíbenější evropskou drogou je marihuana, kterou z celkového zmíněného počtu uživatelů požilo 51,5 milionu mužů a 32,4 milionu žen. Přibližně 1 % dospělé populace EU si ji přitom dopřává denně nebo takřka denně.

TIP: Alkohol, hazard a drogy: Česko je nejdekadentnější zemí světa

Obzvlášť „významné“ postavení má z pohledu marihuany Česká republika, která mezi léty 2011 a 2014 zaznamenala téměř 10% nárůst uživatelů ve věkové kategorii 15–34 let: V roce 2014 mělo zkušenost s konopím přibližně 24 % dotázaných. Naše vlast tak předčila nejen Itálii, která se zastavila na 19 %, ale hlavně Francii, jež až do poloviny roku 2012 Evropě s 22 % dominovala. 

Zelený kontinent

S tak velkým počtem uživatelů nepřekvapí, že je marihuana nejprodávanější a zároveň nejčastěji zabavovanou drogou v EU. V bylinné podobě (části rostlin) se stalo konopí cílem takřka poloviny protidrogových zásahů v roce 2014: Konkrétně se jednalo o 453 tisíc případů, během nichž bylo zabaveno 139 tun drogy. Pořizovací cena se tehdy pohybovala mezi 190 a 300 Kč za gram. 

Marihuanová pryskyřice neboli hašiš představovala 24 % všech zabavených drog EU, což v řeči čísel znamená 574 tun zkonfiskované látky a 229 tisíc policejních akcí. O drtivou většinu zabaveného zboží se „postaralo“ Španělsko, kudy hašiš proudí do Evropy z Maroka. Cena za gram dosahovala 250–330 Kč. 

Pozdravy z Ameriky

Další nejčastěji zabavované drogy pocházejí z kategorie tzv. stimulantů – konkrétně se jedná o kokain, amfetamin a metamfetamin (viz Slovníček). Kokain, který je v současnosti nejdražším ilegálním evropským stimulantem, se vyrábí z listů jihoamerického keře zvaného koka pravá, a to takřka výhradně v Bolívii, Kolumbii a Peru. Do Evropy se dostává na palubě letadel či lodí, obvykle v podobě bílého prášku. Jen za rok 2014 se v EU uskutečnilo 78 tisíc zátahů na pašeráky kokainu, při nichž bylo zabaveno 61,6 tun drogy. Cena za gram se na trhu pohybovala mezi 1 400 a 2 000 Kč.

TIP: Pod pokličkou: Jak účinkují nejznámější drogy na lidský organismus

Podle průzkumů užilo v roce 2014 kokain přibližně 2,4 milionu Evropanů ve věku 15–34 let. Jedná se o drogu převážně rekreační, nikoliv branou na denní bázi. V České republice podle EMCDDA příliš oblíbená není a z věkové skupiny 15–34 let ji v roce 2014 vyzkoušelo méně než 1 % dotázaných. 

Co je doma, to se počítá?

Zatímco kokain se do Evropy dováží především z Jižní Ameriky, amfetamin a metamfetamin se vyrábějí přímo na starém kontinentě. Za produkcí většiny evropského amfetaminu stojí Belgie, Nizozemsko, Polsko a Německo. V roce 2014 bylo během 36 tisíc zátahů zabaveno 7,1 tun této látky a cena za gram se podle čistoty pohybovala mezi 275 a 688 Kč. 

Pokud jde o metamfetamin (neboli pervitin), jsou statistiky poněkud skromnější: V roce 2014 se uskutečnilo „pouze“ osm tisíc zásahů a zkonfiskovalo se při nich 0,5 tuny drogy. Na druhou stranu byla cena za gram mnohem vyšší než u amfetaminu: 400–1 800 Kč. Většina evropského metamfetaminu navíc pochází z České republiky: V roce 2013 bylo na starém kontinentě zavřeno 294 výroben této drogy, ale celkem 261 z nich se nacházelo na našem území. 

Evropské laboratoře

Podle EMCDDA je naše republika také hlavním odbytištěm metamfetaminu, přestože si tento stimulant získává stále větší oblibu například i na Slovensku. Předpokládá se, že ročně přijde alespoň s jedním z amfetaminů do styku 1 % evropské populace ve věku 15–34 let. Podobně jako v případě kokainu se však jedná převážně o rekreační drogu: Z průzkumu mezi pacienty, kteří se rozhodli svoji závislost na amfetaminech léčit, vyplývá, že se návykové látce denně oddávalo 25 % dotázaných, zatímco 32 % z nich ji užívalo 2–6 dnů v týdnu. 

Na pátém místě se v Evropě usadil nechvalně proslulý heroin – jednička na poli opiátů. Jeho pomyslným domovem, tedy zemí, která jej historicky produkuje nejvíc, je Afghánistán. Nijak za ním ovšem nezaostávají ani sousední Írán a Pákistán: A právě z těchto tří států pochází většina drogy konzumované v Evropě. Na druhou stranu je třeba podotknout, že se v posledních letech starý kontinent „snaží“ zásobovat vlastní trhy sám – mezi léty 2013 a 2014 byly například odhaleny a zavřeny dvě laboratoře ve Španělsku a jedna u nás. 

Denní vpich

Obliba heroinu počátkem 21. století klesala: V roce 2002 například policie během zásahů na území Evropy zabavila 10 t drogy, přičemž o deset let později už se jednalo jen o poloviční množství. V následujících letech však nastal dramatický obrat a heroin se opět vrátil do „módy“. Jeho výroba i pašování prudce vzrostly a v roce 2014 zkonfiskovali muži zákona během 32 tisíc zásahů 8,9 tun – gram se přitom prodával za 960–1 600 Kč.

TIP: Dekriminalizace drog v Portugalsku přináší výsledky. Ubývá mrtvých i HIV nemocných 

Podle statistik EMCDDA patří k rizikovým uživatelům heroinu – tedy k takovým, jimž droga zásadním způsobem nepříznivě ovlivňuje zdraví – 1,3 milionu dospělých Evropanů. Asi 75 % všech případů přitom hlásí Velká Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Z výpovědí závislých jedinců, kteří se rozhodli léčit, plyne, že 59 % z nich užívalo drogu denně.  

Extáze v tabletkách

Podobně jako v případě heroinu se i situace okolo drogy MDMA (viz Slovníček) v posledních letech nečekaně vyvíjí. Tato látka byla nejčastěji k nalezení v tabletkách extáze, její množství však postupně klesalo, až se v letech 2009 a 2010 z některých tablet úplně vytratila. Od konce prvního desetiletí 21. století se ovšem MDMA na evropský trh vrací a počet protidrogových zásahů vzrostl přibližně z 10 tisíc v roce 2010 na 17 tisíc o čtyři roky později. Celkově bylo tehdy zkonfiskováno 6,1 milionu tablet s MDMA, při ceně 140–250 Kč za kus. K největším producentům dnes na tomto poli patří Velká Británie, Německo a Turecko. 

Co se týká konzumentů látek s MDMA, v roce 2014 drogu užilo 2,1 milionu Evropanů ve věku 15–34 let. Podle chemických rozborů odpadních vod se jí nejvíc oddávají obyvatelé Belgie a Nizozemska, na paty jim však pomalu šlapou Bulhaři, Finové a Francouzi. V Česku se produkty s MDMA, obzvlášť tablety extáze, těší rovněž velké oblibě: Podle průzkumu je v roce 2014 vyzkoušela přibližně 4 % obyvatel ve věku 15–34 let. Spotřeba v Plzni je dokonce tak vysoká, že město zařadila na globální mapu vedle Berlína, Barcelony či Paříže.