Čína představila detaily svých budoucích velkých vesmírných misí
Odběr vzorků z blízkozemní planetky, průzkum komety, přistání na Měsíci a na Marsu, a také sondy vyslané k Jupiteru a Uranu. Tak by měly v kostce vypadat nadcházející velké čínské vesmírné mise.
Ambiciózní Čína spřádá po úspěších na Měsíci a na Marsu velkolepé plány svých budoucích vesmírných misí. Již v příštím roce má odstartovat mise Tchien-wen-2, jejímž cílem je odběr vzorků z blízkozemní planetky Kamoʻoalewa (2016 HO₃). Čínská sonda má při odběru vzorků využít techniku krátkodobého kontaktu označovanou jako „touch-and-go“. Podobný způsob při odběru vzorků použila například OSIRIS-REx u planetky Bennu nebo Hayabusa2 u planetky Ryugu.
Kromě toho by čínská sonda měla otestovat také techniku označovanou jako „anchor-and-attach“, během které zakotví sonda na povrchu planetky na delší dobu. Tuto techniku zatím použila jen sonda Philae během své mise ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Podle jedné z dřívějších studií by 40 až 100 metrů velká Kamoʻoalewa mohla představovat úlomek Měsíce, který byl vyvržen do vesmíru. Naznačuje to její složení bohaté na křemičitany.
Kometa, Měsíc a planety Sluneční soustavy
Po odběru vzorků a jejich odeslání zpět na Zemi má sonda zamířit ke svému druhému cíli, kterým je krátkoperiodická kometa 311P/PANSTARRS (P/2013 P5). Tento vesmírný objekt, který si vysloužil i záznam v Guinnessově knize rekordů, je pro vědce zajímavý v mnoha ohledech. Zatímco jeho trajektorie připomíná planetku, svým chováním připomíná kometu. Pozorování Hubbleova dalekohledu z roku 2013 odhalilo, že P/2013 P5 má šest kometárních ohonů. To by podle vědců mohlo znamenat, že kometa (pokud skutečně jde o kometu) velmi rychle rotuje. Přílet čínské sondy ke kometě P/2013 P5 by se měl uskutečnit někdy v polovině třicátých let.
Dalšími velkými projekty čínské kosmonautiky mají být měsíční mise Čchang-e 7 a 8 (Chang’e), které mají do vesmíru zamířit v letech 2026 a 2028. První z nich má zkoumat prostředí v blízkosti jižní pólu Měsíce, druhá má zahrnovat experimenty s využitím místních měsíčních zdrojů.
Vedle planetek a Měsíce se Čína hodlá zaměřit i na planety Sluneční soustavy. K Marsu se má již na konci roku 2028 vydat mise Tchien-wen-3 a o dva roky později má k Jupiteru zamířit Tchien-wen-4. Součástí této mise má být i sonda, která provede blízký průlet kolem Uranu.
