„Chalupa“ císaře Ferdinanda: Císařské letní sídlo v Zákupech (2.)
Vzhledem k tomu, že zámek Zákupy nebyl dlouhá léta soustavně obýván, bylo nutné před první návštěvou císaře provést řadu úprav
Zvoleným stylem se stalo vysoce zdobné druhé rokoko, jehož obliba v této době právě vrcholila. V obdobném ladění byla tou dobou zařizována i domácnost Ferdinandova nástupce císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
TIP: Přečtěte si, jaké důvody vedly císaře ke stěhování do Čech
Pohodlí pro panovnický důchod
Malíři Josefu Navrátilovi byla svěřena výzdoba reprezentativních místností druhého poschodí, kde se nacházel byt samotného císaře a jeho manželky. Piano nobile, obydlí urozeného majitele, bylo netradičně situováno do druhého patra, jehož hlavní výhodou byl příjemný rozhled do okolní krajiny. Pod ním se nacházely pokoje sloužící k ubytování císařova doprovodu a zámeckého personálu.
Vlastní císařovo apartmá tvořila trojice pokojů, zahrnující hernu, oblékárnu a rohový salon, který sloužil také jako císařova pracovna. Císařovna Marie Anna měla k dispozici dva soukromé salony a pracovnu. Nezbytné zázemí k nim představovala oblékárna a dále pokoje dvorních dam. Rozhraní mezi apartmá císaře a císařovny vytvářela společná ložnice, vybavená táhly ke zvonkům v sousední chodbě, v níž se nacházely pokojíky sloužících. V bezprostředním sousedství císařovnina bytu se nacházelo několik hostinských pokojů.
Císařský letní den
Každoroční pobyt císaře v Zákupech začínal zpravidla v červnu a prodlužil se do poloviny měsíce října. Denní režim začínal v Zákupech v sedm hodin ráno jednoduchou snídaní, poté se císař odebral k ranní modlitbě do kaple sv. Františka Serafínského. Pro tyto účely byla v kapli zřízena pohodlná a vytápěná císařská oratoř. Další průběh dne byl ovlivněn přítomností pozvaných hostů. Netrávil-li císař dopoledne s hosty, odebíral se o deváté hodině za doprovodu svého lokaje k procházce do obory, v níž osobně krmil chovanou zvěř. Následoval turnaj v kuželkách v zámeckých zahradách. Doba před podáváním oběda byla vyplněna hrou biliáru v zámecké herně.
Oběd za doprovodu hudby se v císařské domácnosti podával ve slavnostní jídelně kolem čtrnácté hodiny. Do odpoledního programu bývala zařazena projížďka kočárem po Českolipsku. Večery pak patřívaly hře na klavír. Samostatnou kapitolou císařovy zábavy byla láska k přírodě. Z tohoto důvodu nechal v zámeckém parku v těsné blízkosti hospodářského dvora zbudovat skleníky. Velká vášeň pro mechaniku se projevila zvláště v podobě sbírky hodin a hracích strojů – orchestrionů. Nosičem hudebního záznamu byly v tomto případě válce s hřebíčky, jejichž otáčením se pomocí táhel otevíraly a uzavíraly otvory s přívodem vzduchu do píšťal, které zajišťovaly požadovanou melodii.
