„Chalupa“ císaře Ferdinanda: Císařské letní sídlo v Zákupech (1.)

V roce 1848, kdy císař oslavil 55. narozeniny, oznámil abdikaci pod tlakem revolučních událostí. Navzdory tomu jej čekalo ještě dalších 27 let, které v poklidu strávil střídavými pobyty na Pražském hradě a na zděděných statcích v severních Čechách.

Od sňatku k abdikaci

Ferdinanda V. sužovala epilepsie, diagnostikovaná patrně jako důsledek porodních komplikací. Až do devíti let mu nebyla věnována odpovídající výchova a vzdělání, neboť se věřilo, že nejlepším lékem na jeho zdravotní potíže je absolutní klid a nezatěžování mozku. Systematickým pedagogickým vedením se postupně podařilo budoucímu císaři odbourat řadu tělesných nedostatků. 

V roce 1831 byla Ferdinandovi vybrána nevěsta v podobě Marie Anny Karolíny, dcery sardinsko-piemontského krále Viktora Emanuela I. Svatba se konala nejprve v zastoupení v Turíně – hlavním městu království nevěstina otce. Mladí novomanželé se spolu poprvé setkali až o dva týdny později. Společný život je pak po smrti císaře Františka I. v roce 1835 dovedl až k panovnické hodnosti. Revoluční myšlenky roku 1848 ale neminuly ani rakouskou monarchii a vyvolaly nejprve odvolání obávaného kancléře Metternicha a 2. prosince téhož roku přivedly k abdikaci samotného císaře.

Zdálo by se, že touto událostí neslavně skončil Ferdinandův smysl života, avšak opak je pravdou, neboť nezdar jeho vladařských výkonů plně vyvážily jeho hospodářské schopnosti, které mohl Ferdinand při osobní správě svých severočeských panství plně rozvinout a díky nimž se stal nejbohatším Habsburkem své doby. Penzionovaný císař si zvolil k trvalému bydlení komnaty Pražského hradu a pro letní pobyty následně vybral dva zámky ze svého vlastnictví – Ploskovice a Zákupy na severu Čech.